Velikonoční svátky jsou plné tradic, sahajících přes křesťanství až k pohanům. Znáte je všechny?

Velikonoce v sobě spojují lidové svátky jara s křesťanskou připomínku ukřižování a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jaký význam má piškotový beránek a proč se zdobí vejce? Připomeňme si tradiční velikonoční zvyky a jejich pozapomenutý význam.

Velikonoce se slaví od 4. století našeho letopočtu. V počátcích se zmrtvýchvstání Ježíše Krista připomínalo každý týden při shromáždění křesťanské obce a slavení mše. Dodnes při pravidelné nedělní mši přijímají křesťané tělo i krev páně, aby si zpřítomnili velikonoční zázrak. V Rusku se dokonce stále neděli říká vaskresenie, což znamená vzkříšení.

kostel

Konec půstu

Slavnostní mše o Božím hodu velikonočním se postupně začala některými zvyky odlišovat od klasických nedělních mší. Zpívají se velikonoční žalmy a hoří paškál – svíce ozdobená křížem a symboly alfy a omegy, která se zapaluje už o Bílé sobotě jako připomínka vzkříšení Krista. Paškál se také používá při křtech – ty se totiž tradičně konaly právě o Velikonocích jako o nejvýznamnějším a obrodném křesťanském svátku.

bochánek

K Božímu hodu velikonočnímu, který následuje po Velkém pátku a Bílé sobotě a přináší s sebou konec postního období, neodmyslitelně patří veselí a stůl plný dobrého jídla. Tradičně se připravuje mazanec. Tvarem má připomínat chléb, který byl vždy vnímán jako boží dar. Bochánek mazance by měl být nahoře naříznutý ve tvaru kříže na připomínku ukřižování Krista. Předpokládá se, že podobné pečivo se peklo už v dobách starých Slovanů, kteří v symbolu kříže spatřovali znak slunce.

beránek

Piškot místo skopového

Symbolika beránka pochází dokonce ze starozákonní tradice – beránek se zde obětuje při židovském svátku Pesah. Příběh vypráví, že noc před útěkem Izraelitů z egyptského zajetí přikázal Hospodin židům, aby obětovali beránka a jeho krví označili svá obydlí. To je uchránilo před poslední ranou egyptskou, která spočívala v pobití novorozených chlapců. Křesťané pak vidí v oběti beránka oběť Ježíše Krista. Z toho důvodu se také na Velikonoce tradičně jedlo skopové maso. Vzhledem k tomu, že naši předkové byli spíše zemědělci než pastevci, skopové maso u nás nebylo tolik oblíbené. Ujalo se však pečení symbolu – piškotového beránka.

Dalším tradičním pokrmem je hlavička, jindy nazývaná sekanice nebo nádivka. Přesná receptura se v různých oblastech liší, jedná se ale o pokrm připravovaný z vajec, několika druhů masa a mladých kopřiv. Název hlavička vznikl z toho, že se v některých krajích do jídla přidávalo i maso z telecí hlavy.

U stolu se schází celá rodina

Na Boží hod velikonoční si lidé tradičně nosili jídlo i s sebou na mši – maso, vejce, velikonoční pečivo i víno si totiž nechávali posvětit. Hospodář pak v některých oblastech věnoval svěcený mazanec, vejce i víno poli, zahradě a studni, aby si zajistil úrodu, vodu i dostatek ovoce.

velikonoční stůl

Rodina se scházela u bohatě prostřeného stolu – po dlouhém půstu se podávaly pokrmy z mléka, vajec i masa. Soudržnost byla vždy velice důležitá, a proto si stolovníci někdy rozdělovali jedno vejce, aby spolu zůstali a ve zdraví se všichni dočkali i příštích Velikonoc.

Ochuzení nebyli ani kolemjdoucí – každý musel dostat aspoň kousek posvěceného jídla. Konaly se veselice a zapíjelo se jaro, zdraví a budoucí úroda. Ve středověku navíc existoval zvyk, že se na Boží hod velikonoční propouštěli vězni a těm nejtěžším zločincům se alespoň zmírňovaly tresty.

Pohanské šlehání

Velikonoční pondělí už nepatří k církevním oslavám, lidová tradice obchůzky s pomlázkou sahá až do předkřesťanského období. Slovo pomlázka vzniklo ze slova pomladit – vyšlehávání zelenými proutky má přinášet zdraví, krásu a mládí. Původně chlapci šlehali nejen dívky, ale i muže a dobytek. Dokonce se věřilo, že kdo by pomlázce unikl, bude v příštím roce líný, nedochvilný a může i uschnout.

velikonoční vajíčka

Důležitá symbolika barev

O Velikonočním pondělí si mohli mladí chlapci i dívky vyjádřit své sympatie. Chlapci chodili tradičně nejdříve za nejhezčími děvčaty. Za vyšlehání pak dostali něco na zub a také pentli na pomlázku. Každá barva stuhy měla svůj význam. Červená představovala náklonnost a lásku, modrá naději, žlutá odmítnutí a zelená sympatie.

Děvčata také darovala chlapcům malovaná vejce – tato tradice má kořeny dokonce už ve staré Persii, kde si lidé dávali vejce k začátku zemědělského roku. U nás vejce symbolizuje život, a proto se také nejdříve malovala na červeno – to byla totiž vždy barva života. Odtud pochází i slovo kraslice – krásný znamená totiž ve staroslověnštině červený. Proto se také Velikonočnímu pondělí někdy říkalo červené.

Velikonočních zvyků je mnoho, liší se kraj od kraje. Některé už zanikly, jiné přetrvávají po staletí. Důležité je, abyste si „svátky jara“ užili se svými nejbližšími přesně podle vašich představ.

Souhlasím s podmínkami

  1. Vyplněním a odesláním tohoto formuláře uděluje klient souhlas Hypoteční bance, a.s., se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 13584324 (dále jen „Banka“), aby za účelem kontaktování klienta s nabídkou vhodného úvěrového produktu dle klientem zadaných parametrů shromažďovala, zpracovávala a uchovávala poskytnuté osobní údaje klienta – zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru, a to v rozsahu jméno, příjmení a e-mailová adresa.
  2. Souhlas se zpracováním osobních údajů je dobrovolný, s ohledem na výše uvedené je však podmínkou pro zpracování formuláře klienta a osobních údajů v něm uvedených k výše uvedenému účelu. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za výše uvedeným účelem uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení.
  3. Klient má právo vyžádat si informaci o tom, jaké osobní údaje Banka o klientovi zpracovává, a to na kterékoliv pobočce Banky. Za poskytnutí informace náleží Bance poplatek dle aktuálního Sazebníku Banky.
  4. Pokud klient zjistí nebo se domnívá, že Banka provádí zpracování jeho osobních údajů v rozporu se zákonem nebo že došlo k porušení jeho práv, má právo domáhat se nápravy za využití všech prostředků, které mu platná právní úprava poskytuje, zejména požádat Banku o vysvětlení a požadovat, aby Banka odstranila takto vzniklý stav, tj. např. žádat provedení opravy, doplnění nebo likvidaci osobních údajů.

Souhlasím se zpracováním osobních údajů

Klient dále vyplněním a odesláním formuláře uděluje souhlas s tím, aby osobní údaje klienta– zájemce o poskytnutí hypotečního úvěru byly použity za účelem nabízení dalších obchodů a služeb ze strany Banky, Československé obchodní banky, a. s. se sídlem Praha 5, Radlická 333/150, PSČ: 150 57, IČ: 00001350 a dalších společností působících v rámci skupiny ČSOB, a to i elektronickými prostředky. Informace o společnostech působících v rámci skupiny ČSOB jsou k dispozici na internetových stránkách ČSOB www.csob.cz. Tento souhlas se zpracováním osobních údajů za účelem nabízení dalších obchodů a služeb uděluje klient Bance na dobu jednoho roku ode dne jeho udělení s tím, že klient má právo tento souhlas kdykoliv odvolat; odvolání souhlasu je třeba provést písemně vůči Bance na adresu jejího sídla.